O přátelství a jiných tématech

Spřízněná duše

Každý vztah je příležitostí

Přátelství

 

Linka

 

Spřízněná duše

Lidé si myslí, že spřízněná duše je někdo dokonalý, a to je přesně to, co všichni chtějí. Ale pravdou je, že spřízněná duše je zrcadlo, osoba, která vám ukáže vše, co vás drží zpátky. Osoba, která vám přináší zaměření na sebe a která vám v tu chvíli mění celý váš dosavadní život.

Pravdou je, že spřízněná duše je pravděpodobně nejdůležitější osobou, se kterou se kdy setkáte, protože strhne vaše nepropustné zdi, propleskne vás a vy můžete jít vzhůru. Ale žít se spřízněnou duši navždy? Ne. Příliš bolestivé. Spřízněné duše, které přijdou do vašeho života jen odhalují další vrstvu vás samotných, a pak odejdou.

Cílem spřízněné duše je, aby vámi otřásla, trochu potrhala vaše ego , ukázala vám vaše překážky a závislosti, zlomila vaše otevřené srdce, aby se do vašeho života mohlo dostat nové světlo, aby jste mohli být natolik zoufalí a mimo kontrolu, že vám nezbyde, než změnit svůj život...
pak vám právě život představil svého duchovního mistra ...

Elizabeth Gilbert: Jíst, milovat, meditovat

Zdroj: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=448673888600140&set=a.391510020983194.1073741828.391428627658000&type=1&theater Od: Shumavan

 

Linka

 

Každý vztah je příležitostí

Lidé hledají velkou lásku a "perfektního" partnera, to je přirozeně pochopitelné. Myslíme si však, že by člověka nemělo zajímat, jestli je to duševní dvojče nebo duchovní partner. Každé partnerství přináší cenné zkušenosti, které přispívají k duchovnímu rozvoji člověka. Proto neodsuzujte partnera nebo sebe za to, že se váš vztah nepovedl. Byla by to chyba. Andělé doporučují, abyste si raději představili život jako překážkový běh. Člověk musí překonat spoustu překážek, než se dostane k cíli. A každá jednotlivá překážka je důležitá! I problematický partnerský vztah nebo ztroskotané manželství může být takovou překážkou.

Mnozí lidé, kteří žijí v nešťastném vztahu, se tajně rozhlížejí po svém duchovním partnerovi, protože věří, že s ním bude všechno mnohem jednodušší. Nechápou, že současný partner je pro ně přesně to pravé, protože vám nabízí šanci přetransformovat a uzdravit strach, zklamání, nedůvěru, nenávist a vaše programy oběti a všechny možné části vašeho ega, a to na všech úrovních: fyzické, mentální, emocionální i duchovní.

Původní bolest, která se projevuje jak v tělesné, tak i v psychické rovině, má co dělat s přesvědčením, že jsme odděleni od Boha. Příběh Adama a Evy je prapůvod všech dvojitých plamenů. Mohou žít harmonicky v ráji, ale pak jsou z tohoto dokonalého stavu vyhnáni. Kvůli tomu zažíváte během mnoha svých inkarnací žal a smutek. Církev vás označuje za viníky, tak se cítíte provinile, a mnozí by řekli, že jste si nezasloužili nic lepšího, protože jste byli neposlušní (odsuzování sebe sama a ostatních nazýváme "program soudce"). Toto všechno vychází z představy trestajícího Boha, ale my se k takové představě nehlásíme. Pro nás je Bůh synonymem lásky.
V mnoha dramatických milostných příbězích, které známe z naší léčitelské praxe, hraje, jak se zdá, roli podvědomá potřeba potrestat sebe sama, která se opírá o vzorec přesvědčení: "Vina je na mojí straně, jsem hříšník, nejsem hodný lásky, nezasloužím si být milován!" Prosím, prověřte si svoje vzorce přesvědčení, abyste nevědomky nevytvářeli dramata. Máte právo na lásku!

Proč musí partneři překonávat tolik překážek? Při každém setkání s partnerem dochází k výměně energie. A protože má každý člověk ve svém energetickém poli spoustu "nerovností" a narušení, která se nedobrým způsobem na vaší energii zachytí, neprobíhá tato výměna vždycky harmonicky. Lidské energetické pole se skládá z mnoha malých částeček, některé z nich jsou prostě drsné nebo mají ostré kraje nebo velmi rozdílný energetický náboj. Když na sebe tyto částečky narazí, vznikne tření. Pak se například stane, že vzplane situace nebo rozhovor, kde se nakonec napětí vybije hádkou.

Výměna energií neprobíhá, mimochodem, jen mezi lidmi. Při jídle například bereme do svého energetického pole energii zvířat nebo rostlin. Nacházíme-li se na místě, kde se lidé hodně smějí a mají radost, přebíráme tuto energii stejně, jako když jsme někde, kde vyzařuje spousta žalu. Ovlivňuje nás každý kontakt s jinými energetickými částicemi. (Dopřejte si přestávku a zamyslete se nad tím, s kým nebo s čím se uskutečňuje výměna vaší energie a jak to ovlivňuje váš život.) Život je skutečně neustálá výměna energií.
Lidé se během let mění. Partner, kterého máte dnes, není ten samý, kterého jste kdysi poznali. A každý člověk se mění také působením toho kterého partnera. Často člověk slyší od partnera nebo letitého přítele: "Ale dřív jsi byl úplně jiný." To samé probíhá i mezi lidmi a psy, kteří si postupně začnou být velice podobní. Kdyby člověk mohl sám sebe pozorovat na energetické úrovni, mohl by jasně vidět, jak se energetické částice a buňky našeho těla nepřetržitě obnovují. Skutečně jsme pak "jiní než dřív".

Tak se dá také vysvětlit, proč nestárneme tak rychle, když máme kolem sebe děti: Vyměňujeme si s nimi energii a proto část mladé a rychleji vibrující energie přechází do našeho energetického pole. Tím se naše vlastní energetické částečky dostávají do varu. Proto je také smích "nakažlivý". A co se stane, když se budeme pravidelně stýkat s anděly? I v tom případě můžeme vycházet z toho, že se část našeho energetického oblaku smísí s andělským, nebo jinak řečeno, že se naše energetické částice změní vysokými frekvencemi andělských energií.

Naše duše - božská část v nás - se stále snaží dosáhnout celistvosti. Takzvané překážky na cestě k této celistvosti (k jednotě s Bohem nebo k mistrovství) slouží k tomu, využít nové zkušenosti tak, abychom lépe poznali svoje nedostatky, které můžeme popsat také jako lidské ego. Lidské ego je všechno, co není božské vědomí, takže jsou to všechny negativní emoce, vzorce přesvědčení a programy. Až je transformujeme změní se i stav našeho vědomí. Pak v nás už zůstane jenom ona boží část, a to je čistá bezpodmínečná láska - to, po čem ve skutečnosti toužíme.

Žádný partner nám nemůže dát čistou bezpodmínečnou lásku, pokud tato láska není jeho i naším stavem vědomí. Není to tím, že bychom měli špatného partnera. Naopak, ten "nevhodný" partner nám pomůže tak dlouho mačkat naše červená tlačítka, dokud netransformujeme příčinu této emoce (červené tlačítko). Když se s ním rozejdeme, než se to stane, převezme další partner stejnou funkci a bude zase mačkat stejné tlačítko. Klíč k láskyplnému partnerství máme totiž v ruce my sami.
Když se změní stav našeho vědomí, a budeme pokračovat ve vývoji, a náš partner to neudělá a také to nebude chtít udělat, je rozchod nevyhnutelný. Ale když překonáme překážky společně, náš partnerský vztah obstojí a bude pokračovat.
Je to jako když se obrousí všechny hrany. Potom se k sobě partneři mohou ještě více přimknout.

* * *

- z knihy Kvantová andělská láska, Eva-Maria Mora

 

Zdroj textu: https://www.facebook.com/notes/sv%C4%9Bt-z%C3%A1zrak%C5%AF/ka%C5%BEd%C3%BD-vztah-je-p%C5%99%C3%ADle%C5%BEitost%C3%AD/528616923892551

 

Linka

 

Přátelství

,,Přítel je největším životním pokladem" (latinské přísloví).

,,Přátelství je nejlahodnější pozemskou sladkostí" (svatý Augustin).

,,V tomto tak nestálém světě existuje přece jen něco velikého - žít v trvalém přátelství" (John Henry Newman).

,,Přátelství, životní poklade, vrchole člověčenství! Dělíš život na půl, a přece jej o polovinu zvětšuješ" (Kazimierz Brodzinski).

,,Přátelství, rozkoši všech lidí a ctnosti všech věků" (Karol Sienkiewicz) - tak zní nejvyšší chvála přátelství. Mnozí ale vnímají, že je přátelství v moderním světě do značné míry zanedbáváno. "Ve starověku považovali lidé přátelství za tu nejšťastnější a nejlidštější podobu lásky, za korunu života a za školu ctností. Zato dnešní svět je ve srovnání s tím mlčky pomíjí," stěžuje si Clive S. Lewis. Italský spisovatel Francesco Alberoni se ptá: "Objeví se ještě vůbec v moderním světě tu a tam přátelství?" Odpovídá: "Vždyť i nadále zůstává podstatnou součástí našeho života", a dodává: "Pravděpodobně stejně důležitou jako ve starověku."

Naše dnešní přátelské vztahy ale bývají povrchní, protože jim věnujeme příliš málo času, pozornosti, energie a zájmu. Často totiž prohrávají svůj zápas s honbou za penězi, za kariérou, blahobytem a konzumem. Vlastní zájmy stavíme nad ně. Sokrates ironicky poznamenával: "Je podivné, že lidé vždycky dokážou odpovědět na otázku, kolik ovcí čítá jejich stádo, ale nedokážou uvést počet svých přátel ani je vyjmenovat - tak málo si jich váží."

Člověk přichází na svět jako homo amicus. Jenže tento fakt, že "lidé mají tentýž zdroj existence, sám o sobě ještě nepostačí k tomu, aby svět byl krásný. Měli by totiž také ještě sami rozkvést jeden pro druhého květy přátelství" (Roman Mleczko). Toužíme-li mít přátele, měli bychom pokládat tento vztah za jednu z nejdůležitějších životních hodnot, kterou je potřeba vyhledávat a tomuto daru se otvírat. "Dokaž být přítelem a najdeš přátele," prohlašuje Ignacy Krasicki. Protože ale náš život bývá velice křehký, "je třeba posilovat jej mnoha přátelstvími. Milovat a být milován - to je největší životní štěstí" (Sydney Smith).

 

Zdroj - Facebook:  https://www.facebook.com/photo.php?fbid=481405341925692&set=a.264151633651065.61848.216541478412081&type=1&theater

TOPlist